ŠLAPblog

Tom Boonen

2011-07-07T11:28:00.001+02:00

The Thor de France continues but PBK's man of the moment is Tom Boonen. Possibly the new Jens Voigt?

La Maglia Bianca Roman Kreuziger

2011-05-29T19:36:00.001+02:00

Roman Kreuziger, Alberto Contador a Stefano Garzelli na tiskove konferenci

2011-05-29T19:32:00.001+02:00

Roman Kreuziger is looking forward to the Giro d'Italia http://j.mp/eRmWoM

2011-02-14T16:04:00.001+01:00

Video: Soulcraft - výrobce ocelových rámu

2011-02-09T09:29:00.000+01:00

FROM STEEL: The Making of a Soulcraft from michael evans on Vimeo.
Filmmaker Michael John Evans sets out to visually portray “the zone” which one enters when their craft is honed.

Sean Walling, owner of Soulcraft, builds top notch custom steel bicycle frames. This short film documents Sean’s fabrication methods: a well choreographed dance of experience and muscle memory producing a seemingly effortless ode to process.

From Steel: invites the viewer into Sean’s machine shop for an up close and personal look at the work that results in yet another awesome Soulcraft.

Musical score provided by the internationally praised duo, Mattson 2. Courtesy of Galaxia Records.

Directed by: Michael John Evans: www.michaeljohnevans.com

Starring: Sean Walling: www.soulcraftbikes.com

Music by: The Mattson 2: www.mattson2.com

Zdeněk Štybar: Děkuji Telenetu

2011-02-06T18:08:00.001+01:00

Bassonsova reakce na Floyda Landise

2011-02-05T23:56:00.001+01:00

http://www.cyclingnews.com/news/bassons-wont-judge-landis-and-armstrong

Zajimavy clanek: Landis/Kimmage

2011-02-03T13:45:00.000+01:00

Landis/Kimmage

Zajímavý kousek od ZIPP

2011-01-22T08:50:00.000+01:00

Kolo, je kolo

2011-01-01T22:17:00.001+01:00

Upoutávky na webu od Běhen Iceman, Kocour, Kolíkáč mě natolik zlomily, že jsem si to chtěl s nimi vyzkoušet taky někde. Při jednom ze dvou společných běžeckých setkáních s duem Ko-Ko, Kolík zmínil, že na Silvestra se běží sprint na 3,4km v Riegrových sadech, hned bylo jasné tam bude má premiéra.

Do Riegrových sadů odjíždím s velmi dobrou náladou, uvidím Quita a protáhnu Kolíka při závodě! Quit bohužel nedorazil, dal přednost přípravě na noční dovádění, ale Kolík nezklamal a je tady s celou rodinkou.

Dvacet minut před startem si jdeme proběhnout aspoň malý okruh, potkáváme členy z Hisport teamu a další borce, někteří mají na tretrách kolíky! Někteří mají jen krátké trenýrky a tílko! Jo připomínám, bylo pod nulou! Starťák absolutně nemám, na rozdíl od Kolíka jen mám obavy aby má třísla vydržela a abych se někde nesmotal.

Řadíme se pěkně na chvost startovního pole, prostě tam kde nejspíš doběhneme. Hned od startu to nechci hnát, ale je to docela úprk, chytím se triatleta z Hisport teamu, kterého se držím i v prvním výběhu po sněhu, ale cítím, že tempo je rychlé tak zvolňuju, propadám se až do čtyřčlenné skupinky ze které si už, ale nechci vystoupit. Při seběhu po sněhu do cíle prvního malého okruhu dost riskuju, ale ustál jsem to.

Do prvního ze dvou velkých okruhů vbíhám jako poslední korálek našeho kvinteta, moc se nemačkám prostě nevím jak běžet, protože Kolíkáče nevidím a nemám měřítko jen své pocity. Přece jen si řeknu, že je to jen něco přes 3km a nemá cenu se moc šetřit, prodlužuji krok a na konci prvního zahřívacího kopečku jdu na třetí místo naší skupinky, pak následuje rovinka, kde se vydýchávám a srovnávám dech, v následném prudkém seběhu, který je naštěstí po mokrém asfaltu, to pouštím až mám obavy abych nepřepadl, díky tomuto spuštění se, dávám další dva borce, sice veterány, ale dobrý. Kopec do cílového prostoru dost klouže, je celý na sněhu a jak psal Soused má 13%, nezbývá než zkrátit krok a zvýšit frekvenci.

Do posledního okruhu už vbíhám s tím, že stačí vyběhnout jeden brdek, jeden kopec a jsem v cíli tak to napálím! To taky dělám. Pěkně se zahlcuju a začínám po vyběhnutí brdku sípat jak správný astmatik, rovinka je tedy zase srovnávací, seběh pouštím ještě více než v prvním okruhu (to mě budou bolet stehna..), ale tady neplatí, že z kopce se člověk srovná, potřeboval bych teď zařadit volnoběh, prostě nešlapat! To bohužel v běhu nejde a musím si to přetrpět. Přede mnou nikoho moc nevidím, proto se nikam v posledním kopci neženu, ale pak mě probudí povzbuzování jednoho z diváků, který povzbuzuje kolegu za mnou slovy : „Makej, dej toho mladýho a ukaž mu to za veterány! „ Tato slova mě nakopla, prodlužuju krok, párkrát podklouznu, ale kopec vyletím a do cíle vbíhám v čase 14:21 nikým neohrožován!

Kolík po chvilce doběhne také. Pocit je nádherný, ale kolo je prostě kolo, tam se dá přestat šlapat.

Cukrák byl bomba!

2011-01-01T20:32:00.001+01:00

Jak na Nový rok, tak po celý rok. Abych si zajistil co nejlepší podmínky pro začátek dalšího roku musel jsem vylézt ze své medvědí nory, kde se kvalitně skoro dva měsíce jen cpu, válím a lítám kolem dětí. Vše co jsem měl najeté z listopadu je pryč, břicho narostlo do rozměrů, že jej můžu nazývat Homrem, svaly spadly do své oblíbené ochablé formy. Velmi rád přijímám nabídky Kolíkáče na večerní běhy kolem přehrady, kde si také užívám společnosti Kocoura. Stává se ze mě nefalšovaná Běhna, což stvrzuji závodem konaném v termínu narození mého syna přesně na Silvestra. Vše především z důvodu první novoroční vyjížďky, kde prostě nemůžu být úplně jalovej.

Díky videu, které na web nahrál Kolíkáč vím, že se jedná o kulatý 70. ročník a tam šlapky nesmí chybět. Jsem přesvědčen, že můj tolik kritizovaný, zesměšňovaný oranžový celodres napomůže tomu abychom byly vidět! Jistotu by dala vysoká účast šlapek, ale již z diskuze je jasné, že to nebude žádná sláva, dokonce odpadají stálice, které se těchto srazu účastnili v minulosti jako např. Šemík, Soused apod.. Gejza se zlil tak nepřijel (asi nebyl sám J), Quit oslavoval s omladinou, Malina zůstal u čajíčku doma, další borci byli nejspíš na horách nebo na jiných vzdálených místech od Železničního mostu.

Na cestu na sraz s Kolíkáčem si dávám rezervu 20minut, normálně to jezdím za 15, ale Hómr tíží, svalstvo se teprve probouzí, vítr fouká proti, jako by ho někdo platil a nakonec jsem rád, že mi Kolíkáč neodjel a mé pětiminutové zpoždění omlouvá. Aby vše neproběhlo jen tak snadně, vybírá si Kolíkáč jediný skleněný střep na naší dvanáctikilometrové pouti a s jistotou mistra na něj najíždí zadním kolem, které je okamžitě prázdné. Oprava Kolíkovi netrvá dlouho, daří se nám na sraz přijet včas. Poznávám samé známé tváře Jirku Humplíka, Petra Maška, Michala Starka, Edu Pinkavu a hlavně ty oranžové Fáfi, Roškyho, Diabla. Vyhlížím štáb České televize, rozhovor by nebyl špatný, bohužel se věnují především týmu Dukly Praha takže není možno rozšířit diskusy o padajícím listí, kterou na Nově načal Diablo.

Vyjíždíme jako tradičně ve formě stáda, kde si má každý s každým co říct, tempo kolísá od 26km/h do 34km/h ve vlnách, ale naštěstí všichni vše ustávají. Podél našeho cca šedesátihlavého balíku jede jako na gumě doprovodné vozidlo z České televize. Snažím se být hodně aktivní v gestikulaci, nemám v sobě šoumenství Kolíka, ale dělám co jde, prostě musí něco vyjít!

S blížícím Cukrákem se na špici už nikdo dlouho nezdržuje. Fouká hodně proti nebo z boku, jsem rád, že jsem zašitý a můžu si v poklidu povídat. Když najíždím na Cukrák, sleduju hlavně Diabla, kterému jsem slíbil zaříznutí a není možnost tak neučinit. Kolík se zakecal někde na chvostu. Kluci z Dukly jeli docela tempo což způsobilo první selekce a trhání čelní skupiny na půlku, rád bych jel v té první, ale jsem zavřený na vnitřní straně za nějakým bikerem a Diablem, který se dnes rozhodl jet jalově. Když už máme asi pět metrů díru nezbývá mi nic jiného než si brzdit a Diabla objet z leva. Skupinku docvakávám v pohodě, řadím se hned za Milana Kadlece. Je velmi příjemné, že se jede po hlavní silnici, nikdy jsem tudy nejel jen díky domům po naší levici dokážu odhadnout v které fázi kopce jsme. Asi v polovině kopce se stále jede 25km/h a na to nemám, loučím se s hláškou z Vítání Martina na bílém kole, že jdu do bankomatu a zpomaluju na 18km/h. Jel bych ještě pomaleji, ale najednou slyším za sebou hrozné fuňění, při zpětném pohledu vidím Michala Starka, to ve mně hrkne a ihned si uvědomím, že to není zase taková vyjížďka když takový borec si tady pěkně dává a začnu se mačkat. Jedeme buď to vedle sebe nebo se stále střídáme, prostě to je pro mě hodně motivační si prostě dávat. V posledním kilometru Michalovi trochu odjíždím a to mě motivuje ubrat, jenže Michal prostě je lokomotiva a po chvíli ho mám zase vedle sebe, nedá se nic dělat musím tady nechat i poslední zbytky glykogenu v těle. Bohužel ho moc v těle nemám a asi dvěstě metrů před „cílovou páskou“ mi Michal odjíždí a musím zkousnout první letošní porážku. Vítězství nad Diablem a Kolíkáčem nemá cenu, protože oba vylétovali.

Na Cukráku již vítězný Milan Kadlec dává rozhovor, no hold jsem turista. Díky venkovní teplotě –3 stupně mi je rychle zima, ale musím počkat až se grémium domluví kudy pojedeme domů. Sešupem do Prahy s Diablem probíráme pár věci ohledně organizace našich závodů, Kolík čeká na Fáfi s Roškym, jsme opět oranž skupina. Cesta utíká až moc rychle nejen díky větru v zádech, ale především proto, že s dobrýma lidma je každá vzdálenost velmi krátká. Zbytky endorfirnů vyplavuju při společné cestě s předsedou, který mě dováží až domů.

Bylo výborné, skvělé, krátké, ale vlastně po delší době i těch 66km je vlastně hodně, rok začal tedy naprosto skvěle a naznačil co mě v sedle kola ještě čeká, těším se jak malej kluk!

Vyjíždka na Cukrák

2011-01-01T11:47:00.000+01:00

PF2011

2010-12-31T10:25:00.000+01:00

Gratulujeme

2010-12-30T23:18:00.001+01:00

Robin – Už pátá?

2010-12-30T20:47:00.004+01:00

1, Jak hodnotíš sezónu 2010?
Byla to už moje pátá ve Šlapkách. Za nijak zkušenýho jezdce se nepovažuju, ale nějakou dobu už jsem na kole strávil, takže si klidně dovolim bilancovat. Po tý loňský spackaný jsem přes zimu rozhejbal nohy a mohl zas sednout na kolo. Těch kilometrů letos bylo tak akorát - žádný násilí a co jsem si odjel, bylo s radostí. Až na pár výjimek.. Ale na druhou stranu - když už to má člověk za sebou a přežil to bez zdravotní újmy je to jen další cenná zkušenost. Toliko bilanc.

2, Nejkrásnější zážitek ze sezóny 2010?
Jednoznačně radost z karboňáka od Lemonda a podruhé radost, když mi ho Kuře seřídil na tělo. Jojo, na SKS se to projevilo

3, Nejhorší zážitek ze sezóny 2010?
Houštec.. Ten závod je pro mě zakletej.. Vloni jsem přetrh řetěz a letos? Už jste někdy někdo píchnul dvakrát za závod a to ještě podruhý tak, že byla o ráfek procvaklá duše na dvou místech a dojdou vám záplaty?? Hodina pumpování, hledání děr, nadávání, pak i žebrání o lepení či duši..

4, Nejlepší šlapkovská hláška či úryvek z reportu 2010?
Těsně před startem přestává pršet, teplotka příjemná a sem tam vykoukne sluníčko jako kdyby říkalo: po tom všem si tu? tak si to užij! :)

5, Nejlepší šlapkovské foto sezóny 2010?
Čtrnáctej listopad a jen jeden zimák?
foto

6, Nejlepší šlapkovský report sezóny 2010?
Malinův Krušnoton. Byl jsem tam, ale tak vtipný se mi to nezdálo..

7, Jak probíhá zimní příprava?
Pořídil jsem válce a (snad) je nenechám zahálet. Taky naběhat něco musim, protože jsem se přihlásil na dubnový půlmaraton, takže pro jeho důstojné absolvování je to nezbytnost

8, S jakými cíli vstupuješ do sezóny 2011?
Běžecky bych rád tu půlku za hodinu pade, cyklisticky absolvovat takový ty srdcový záležitosti - bášť, doxy, sks, snad i krále.. Hlavně si ale neublížit a jezdit pro radost

World champion Zdeněk Štybar returns to cross physically fresh, mentally tired

2010-12-30T09:19:00.002+01:00

http://j.mp/h0xPDK

Český překlad (iDnes): http://j.mp/dNNywv

Bamboo bike studio

2010-12-29T09:57:00.004+01:00

http://inhabitat.com/bamboo-bike-studio-lets-you-build-your-own-bamboo-bike/

RiC – Když šlapu, tak žiju

2010-12-28T20:40:00.003+01:00

1, Jak hodnotíš sezónu 2010?

Vcelku úspěšně. Jarní testy v CASRI dopadly výborně, signalizovaly výrazné zlepšení. I první závod maratonské sezony, Mamut vypadal slibně. Pak jsem boural a na čtyři měsíce byl mimo. V říjnu jsem se na kolo zase vrátil a něco málo ještě najezdil.

2, Nejkrásnější zážitek ze sezóny 2010?

Jarní zjištění na testech, že výkon se zlepšil a že moje příprava nese ovoce.

3, Nejhorší zážitek ze sezóny 2010?

Zjištění, že jsem za celou sezonu najel jen 4600 km.

4, Nejlepší šlapkovská hláška či úryvek z reportu 2010?

Nemohu sloužit, na čtení nebyl čas. A vlastně ani na psaní :(

5, Nejlepší šlapkovské foto sezóny 2010?

O fotkách nemám přehled...

6, Nejlepší šlapkovský report sezóny 2010?

Stejně jako u hlášky

7, Jak probíhá zimní příprava?

Trochu běhám a to je vše. Snad ještě přidám běžky. Bohužel okolnosti nějaké důsledné přípravě nepřejí.

8, S jakými cíli vstupuješ do sezóny 2011?

Jezdit na kole a přidat i nějaký závod. Nové povinnosti mi zabírají tolik času, že na vytrvalostní trénink, který je na maratony nutný, asi nebude moc času. Rád bych se ale mýlil a doufám, že skutečnost nebude tak černá jako moje myšlenky.

Podrobnější report

http://www.vinohradskeslapky.com/

24.12. Zličínské závěje XC a CX

2010-12-24T12:37:00.004+01:00

Lemond – Celkem vydařená sezóna.

2010-12-15T09:47:00.004+01:00

1, Jak hodnotíš sezónu 2010?

První celý rok se Šlapkami. Ani ve snu by mě nenapadlo, že objedu tolik závodů. Musím hlavně poděkovat Mišutkovi a jiným za odvoz na mnoho akcí, kam bych se sám jinak nedostal. Na závodech UACu jsem byl skoro nebo úplně poslední, ale nic víc jsem nečekal. O to větší radost jsem měl, když jsem zajel občas líp. Zkusím to stručně shrnout. Omlouvám se, že používám slovo závod, v mém případě by bylo přesnější svižnější výlet nebo něco v tom smyslu:

První šlápnutí: můj vůbec první závod. Ráno déšť, absolutně bez tréninku. Blbě jsem odstartoval - myslel jsem, že A=červená čísla a B=žlutá, čímž jsem nabral půlminutovou ztrátu již na startu, když jsem se postavil úplně dozadu. Nekonečných pět okruhů, spadlý řetěz, v posledním kole zase déšť (to už jsem byl z prvního balíku na trati sám).

Zákolany: první časovka do vrchu. Hezké počasí, příjemný a nenáročný kopec. Za šest minut bez vteřiny třicet bodů do klubové soutěže. Co víc si přát. Díky mému lehkému kolu jsem nebyl zdaleka poslední.

Slapy: zase úplně poslední, moc jsem toho ještě kvůli počasí nenatrénoval, ale hlavně jsem se blbě oblíknul. Čekal jsem déšť, který se nekonal, tak jsem jel v zimní bundě. A odpoledne nejmíň patnáct nad nulou... Asi nejhorší zážitek.

Časovka Dobrá: ráno dost zima, ještě že bydlím blízko a mám se kde do startu ohřát. Byl bych rád i za průměr 30, těch 33 a krásné předposlední místo v kategorii mi udělalo radost.

Bělečské okruhy: okruh jsem si v týdnu před závodem šestkrát projel, abych se naučil ty rychlé zatáčky z kopce. V posledním závodním okruhu silnější déšť, kde jsem dost ztratil. Myslím, že za mnou ještě někdo byl, i když jsem v klubové tabulce poslední, ale je to úplně jedno. Na startu jsem potkal po dlouhé době Mišutku.

Karlovy Vary-Unhošť: nevím proč, ale moc se mi tenhle závod líbil. Asi je to tím, že to nejsou okruhy, kde mě (nejen) můj balík několikrát předjede. A taky, že projíždím rodnou vsí. Vlastně je to takový maratónek po rovině. Jenom bych to rád příští rok zajet pod tři hodiny!

Jedomělické okruhy: zase ty okruhy! Jedu do posledního kola ale nemusím, balík je už v cíli. Tak když jsem projel cílem, vůbec nikdo tam už nebyl. Nic moc zážitek. Ještě ke všemu pravděpodobně zde na hrbolatých sjezdech oddělávám keramická ložiska v zadním kole HED.

Rampušák: to, že mám v háji ložiska jsem zjistil ale až doma. Začala mi stávkovat pumpa SKS Airworx, čili jsem řešil úplně něco jiného. Na start jsem vyrazil s tlakem 3+4 atm... Ještě, že jsem včas odbočil na krátkou. Ale i tak moc hezká krajina a v cíli aspoň trochu víc času. Poznal jsem Laca, kámen úrazu a mnoho dalších super lidí z klubu...

Královická časovka: do Královic jsem jel na kole s AC420, tj. nedělal jsem si žádné iluze. Bylo dost horko a přehnal jsem to s rozjížděním. Po asi šedesáti km na startu poměrně náročné časovky. Cestou zpátky mě zdržel pomalu jedoucí, ale o to víc smrdící kamion. Zklamáním byla malá účast Šlapek ve srovnání s minulým rokem, na což upozornil i pořadatel při vyhlašování výsledků!

Beskyd tour: extrémní horko, nepříjemné kopce, zadní kolo stále neopraveno, tak jsem jel s těžkým Bontragerem race. Jak snadno jsem vyjel na Pustevny, tak rychle jsem se přehřál do kopce na Soláň. Do tuhého začalo jít, když to vzdal Laco na Kasárnách. Dál než na Smrček jsem nedojel (je tam nevzhledná, ale moc užitečná dřevěná bouda). Ne že by to v silné bouřce dál nešlo, ale říkal jsem si, že je lepší nedojet, než vyhrát Darwinovu cenu.

Kolem Posázaví: déšť po ránu, ale po většinu závodu mokré silnice. To nemám rád a jedu ještě pomaleji než normálně. Vůbec se mi ten den jelo nějak špatně, takže snad příští rok.

Černolice: původně jsem chtěl v rámci tréninku na AKŠ jet i Lety, dokonce jsem tam zajel. Vůbec jsem ale nebyl moudrý z toho šíleného kroužení mezi ploty. Ze Šlapek tam byl stejně jen D!ablo. Ale aspoň jsem našel rozumnou cestu, kudy jet druhý den na kole do Černolic. Ty mě mimořádně přitahovaly už tím, že startují ze Všenor. Ano, jsou to ty Všenory, o kterých je zmínka ve Švejkovi. Ale jinak je tu docela náročný kopec, co stojí za to. A byl jsem v první desítce (jelo nás jedenáct v kategorii).

Král Šumavy: zde jsem chtěl zkusit, jestli ujedu 200 km za den. To se mi nakonec podařilo, byť můj orientační smysl dělal vše proto, abych ten den ujel ještě daleko víc. Škoda, že změnili tratě na příští rok. Budu si muset vzít mapu, protože co jsem na to koukal, přijde mi nová trať dost složitá. Snad si mi podaří uviset Strejdu.

Bratronické okruhy: časovku jsem tak nějak přežil, ale v druhé etapě jsem již trochu cítil asi chřipku, kterou jsem se pokoušel během týdne všemožně vyléčit. Večer před třetí etapou jsem dopil zbylý Gutar a s obavami zalehnul. No jo ale ten Gutar chřipku beze zbytku z těla do rána vyhnal! Když funguje na zvýšení výkonnosti při závodě, proč by neměl zvýšit výkonnost organismu v boji s nemocí. To mi udělalo velkou radost. V poslední etapě jsem poprvé v životě ujel na jeden zátah víc než 100 km průměrnou rychlostí větší než 30.

Řevnice: již po několikáté jsem vyrazil na kole do tankodromů na Praze-západ. Před tím jsem trochu vylepšil kolo o karbonový představec, který jsem ale málo dotáhnul a na cestě do Řevnic se mi dvakrát sklopila řídítka, když jsem vymetl díru. Vždy jsem to dotáhl o trochu víc, ale pořád to asi nestačilo. Naštěstí v místě závodu silnice do kopce celkem v dobrém stavu a taky poměrně jezdivý i když dlouhý kopec. Nebýt toho, že jsem se celý ten závod docela klepal z pomyšlení, že se to nemuselo protočit jenom v řídítkách, byl bych zajel líp. Laco mi sice říkal, že jsem měl asi radost, když jsem ho předjel. Ale skutečně jsem neměl ten den na to po zkušenosti s představcem ani pomyšlení. V Řevnicích cítím vekou šanci na zlepšení, vyjde-li počasí.

Stodůlky: start jsem promeškal, protože jsem nedopatřením (asi jak jsem zase koukal po dírách v silnici) přehlídnul místo startu (prý nějaký viadukt nebo co), tak jsem se musel zeptat PeBeho, kde že je start, ale to už většina startovního pole byla v nedohlednu. Sjížděl jsem co se dalo. Na zpáteční cestě jsem v Kuchaři na vyvýšeném přechodu pro chodce opět protočil řídítka! No to snad ne. Naštěstí se hnula jen o trochu a vlastně by se s tím nejelo špatně nebýt toho, že se mi posunula i pravá brzdová páka asi o 2 cm dolu. Ještě, že byl v cíli ochotný Laco a ty čtyři šroubky na prokletém představci mi dotáhnul. Slouží to bez problému dodnes! Díky Laco. Taky jsem si na tomhle závodě uvědomil, že moje kolo po odlehčovacích úpravách není na nástrahy na zdejších silnicích zas až tak vhodné. Po krátkém přemýšlení jsem hned následující den zakoupil rám Tarmac, na němž jsem se odhodlal postavit druhé, tentokrát odolnější kolo.

Klikovy vrchy: zde jsem po loňské neblahé zkušenosti zvolil taktiku v kopcích jet rekreačně a až za Sýkořicí jet naplno, jako časovku. Bohužel jsem nepočítal s tím že bych měl taky střídat (ale kdo ví jak by to dopadlo, kdybych skutečně střídat začal). Radši bych na to zapomněl.

Halounské okruhy: první okruh jsem poměrně dlouho visel se svým balíkem, v druhém mě začaly nějak divně bolet nohy a přestalo mi to jet. Večer cítím neklamné přízraky chřipky. Vyléčím to během třech dní opět Gutarem.

Poslední šlápnutí: že jsem měl na začátku týdne chřipku jako památku na Halouny, to dopadlo zatraceně dobře. Tři okruhy jsem visel jak jsem mohl za Lacem, sice ne úplně ideálně, ale visel. Pak to najednou řeklo dost a já byl rád, že jsem vůbec dojel. Nebýt té chřipky, byl by reálný průměr o 5 km/h víc než na jaře.

POSPOS: hezká trať, až na ty přejezdy kolejí. Konečně jsem sestavil Tarmaca, kterého jsem tu zajel. A dobře jsem udělal, že jsem ho koupil. Tuhý, ale neskutečně pohodlný rám. Na maratóny bude jako dělaný.

Celý týden před Vítáním Martina jsem stavěl zimní kolo kdyby nevyšlo počasí – na starého Favorita montoval Ultegru (!)

zde. Nechal jsem se unést tím, že nemusím řešit blatníky...

Vlastně Martin patří do nové sezóny. Tu minulou jsem vedle „závodění“ zasvětil i vylepšování kola LeMond. Částečný upgrade na Dura-Ace, díly Bontrager RXXXL, apod. Tím jsem se dostal na cca 6.8 kg bez pedálů. Na výměně středu BB-7900 za něco použitelného jsem ale strávil docela dost času. Ty 6mm úzký šmejdy - hádejte kdo ty ložiska vyrábí - mají rozumný odpor až po zahřátí na 50°C, a ani po několika tisících km není znát sebemenší zlepšení v chodu. Vymytí a namazání olejem také nevede k cíli. Boční těsnění od Shimana je taky hi-tech. Nejprve jsem viděl problém právě v něm, ale chyba je jednoznačně v ložiskách. Nakonec jsem zůstal u ložisek od Enduro Bearings, co dává Trek do BB90 (MR2437, viz obr. v 53x11, 3/2010, s.85), se kterými kolo docela ožije. Pro ty, kdo chtějí mít pořádný Hollowtech střed (a ne to co podle mě kvalitativně neodpovídá ani řadě Sora) a nechtějí tolik experimentovat, doporučuji značku Aerozine. Tam jsou aspoň normálně široká ložiska co se normálně točí a odpadá problém s vyřešením rozebíratelného upevnění na osu klik jako u ložisek 2437, kde je kov na kov a osa není úplně přesná (má cca o 0.1 mm menší průměr než vnitřní kroužek). Čili to po čase začne v rytmu šlapání cvakat. Namazání hustou vazelínou, jak doporučuje Enduro není spolehlivé, tudíž je nezbytné použít rozebíratelné upevňovací lepidlo na ložiska (např. Loctite 641, je ale drahé a nedá se koupit v malém balení) nebo to vyřešit jinak.

2, Nejkrásnější zážitek ze sezóny 2010?

Na Králi, když jsem na 150.km měl tolik sil, jako bych právě sednul na kolo.

3, Nejhorší zážitek ze sezóny 2010?

Jak jsem už psal - když jsem se moc oblíknul na Slapech. Naprosté peklo už od prvního kopce.

4, Nejlepší šlapkovská hláška či úryvek z reportu 2010?

To co Quit pravil kolem jedoucím cyklistům na POSPOSu, když se domníval, že patří k nám...

5, Nejlepší šlapkovské foto sezóny 2010?

foto

6, Nejlepší šlapkovský report sezóny 2010?

Malinův ale i D!ablův z Krušnotonu.

7, Jak probíhá zimní příprava?

Zimu bytostně nesnáším. Stejně tak běhání nebo nedej Bože lyžování. Tak to vidím na válce a zase válce. Nejspíš budu rovněž pokračovat v přípravě a vylepšování mých kol, neboť zde pozoruji na rozdíl od trénování hmatatelné a hlavně trvalé výsledky.

8, S jakými cíli vstupuješ do sezóny 2011?

Dojet dlouhého Rampušáka, dojet Beskyd tour dál než na Smrček, zkusit Sudety (když už mám kolo Specialized), nebýt tolikrát poslední, naučit se s tretrami. Po špatných zkušenostech s chozením v zarážkách Look jsem „přešel“ k Time RXS. Za celý rok jsem v tretrách ujel 12km, a potil jsem se víc než na Beskydu. Budu si asi muset stanovit nějakou odměnu za to, až mi to půjde bez problémů. Zatím to ale vidím bledě. Stejně jak to nazuju, tak si vzpomenu, co řekl brácha: „To je teda úpadek civilizace, když se prodávaj boty, ve kterejch se nedá chodit!“ Do sněhu tretry tahat nebudu, a proto další pokusy zase na jaře. Trochu uvažuji, že se zúčastním soustředění na Jižní Moravě.

Krutý rok č. 3

2010-12-10T23:23:00.001+01:00

Zhodnocení sezóny 2010 tentokrát vezmu stručně. Jednou dávno někdy v prosinci, někde daleko v Horních Měcholupech jsem si řekl, že se po nejhorším závodním roce způsobené pádem v Roudnici musím co nejrychleji vrátit mezi své lidi a začal jsem trénovat, zima ne zima.

Jak moc jsem chtěl tak to i šlo, prostě jsem vstával ve tři ráno a jezdil po vyautované Praze s vypnutými semafory, pěkně vytrvalostně a v práci jsem byl jako rybička. Bohužel jsem taky hodně padal a lámal jednu patku za druhou, má spotřeba za zimu, pět patek. Shánět patku od Meridy na typ Extreme 907 je docela kumšt, a při mé spotřebě malý zázrak. Cítil jsem se opravdu dobře, ale jak bývá u mě zvykem vše dobré musí v nejlepším skončit a 30.12. den před narozeninami mého syna jsem se rozmáznul v Čelákovicích na ledě tak, že z toho byl měsíc a půl bez sportu.

Leden, proto pro mě znamená, že na konci měsíce mám na stavu najetých kilometrů 0, na nulu jsem čekal přesně tři roky.

Únor nebyl o nic lepší, prostě nešlo vyjet a když šlo, musel jsem pracovně z republiky. V Březnu jsem na to vlítnul aktivně se svými polabskými pokrevníky. Nejvíce mě zezačátku trápil Jestřáb, který jezdil jak ďábel, ale potřeboval jsem to. Iceman s Kolíkáčem moc nejezdili, brouzdal jsem spíše na samotku nebo se severní větví. Vybavuje se mi jeden trénink, kdy se k nám přidal Johny, který vůbec v zimě nejezdil, jen si užíval spinnigu (což jsme mu snad celý rok stále předhazovali). V ten den se jelo opět něco přes 100km přes Nymburk a mě se jelo naprosto úchvatně, úplně jsem nechápal, že to je možné. Kapr, Malina to bylo jasné, že byli v pohodě, ale Johny supěl, Alánek makal prostě ti kteří mi na podzim dávali i 40minut na závodech jeli jako já nebo hůř! V ten den mě nic nebolelo.

Z této euforie jsem byl samozřejmě vyveden hned další víkend, když jsem vyrazil s Kolíkáčem, Malinou, Kaprem a Bobkem. Celý švih jsem kluky brzdil a to nepočítám opravu mého defektu, které se zhostil Malina a nakonec mi v Čelákovicích ujeli, když jeli pohodu za kamionem. Prostě zpět v realitě.

Pak přišla nenápadná pozvánka Igora na výlet do Hrubého Jeseníku, která mě ze začátku moc nelákala především kvůli své délce, ale po ujištění Maliny, že je to vlastně blíž než je psáno jsem vyrazil. Ve finále se nás sešlo opravdu hodně a byl to výborný den a jsem za něj rád. Ukázalo se, že Kubajz celou zimu makal, odtáhnul nám celý úsek Nymburk – Praha proti ne větru, ale vichru, prostě jako z jiné planety. Viděl jsem spoustu lidí, kteří byli v zimě zalezlí, ale s tratí bojovali.

V dubnu jsem si ještě vychutnal výlet na Ještěd, který byl tak plný pocitů, že jsem o tom snad něco i napsal a už jen při psaní této věty si vzpomenu na koblihy paní Kaprové, které byly naprosto dokonalé a už se těším na příští rok. Ještěd mi také přinesl první zajetou dvoustovku v tréninku, no tréninku? Posledních 50km si nepamatuju.

Díky těmto výletům se mi podařilo natočit na mě pěknou porci kilometrů a už jsem se prvních závodů nebál. Přišla Bášť, kde jsem ze šlapek zajel druhý nejlepší čas, s čím jsem vůbec nepočítal, prostě fajn pocit, ten pro který to dělám.

Po Bášti jsem začal řešit jiné věci než kolo, v práci mě čekalo velké, nepříjemné překvapení, které dost ovlivnilo vše ostatní. Trénink vlastně skončil a začal jsem na závody jezdit si jen odpočinout, vyčistit hlavu. Na PRSu jsem ještě žil z kilometrů za březen, tak jsem se mohl svézt ve společnosti Kolíkáče, Johnyho, ale na dalších závodech se výpadek začal projevovat stále víc a víc. Vlastně Prosenice byl poslední závod, který jsem si užil. V Klučenicích jsem dojel poslední (nejhorší zážitek sezony), při dojezdu do cíle mi mával Kolíkáč a spol již z auta při cestě domů, v Doksech nebýt defektujícího Maliny, bych dojel taky mezi posledními prostě skončila taková ta radost pro kterou na závody jezdím.

Květen jsem už nechal jen doběhnout. Znovu trénovat jsem začal až začátkem června, protože jsem si chtěl užít můj oblíbený závod Brdský švih. Sojovice objíždím jen tak po noční směně taky to podle toho dopadlo, ale pak se celý měsíc jen vozím na samotku, dokonce i do Kolodějí nejezdím, prostě začínám znovu. Do Brdského švihu jsem se trochu vzpamatoval, ale žádná sláva, mám ale štěstí a daří se mi usadit se ve výborné skupině s Technikem, Roškym, Mářou, Edou Pinkavou a Alánkem, velká spokojenost.

Z Července mi utkvěly v paměti dvě události. První virtuelně jsem porazil Kuřete v časovce, virtuelně proto, protože mě jako jedinému ze všech závodníků do tratě vjelo auto, které nešlo na úzké lesní cestě předjet tak jsem ztratil dobrých dvacet vteřin a Kuře mě porazil o sedm! Sice byl po devítiměsíční pauze, ale kdy se Vám zadaří porazit takového rakeťáka? Druhá, to byla týmová časovka Spící panna, která se jela naprosto celá v monzunovém dešti, přes řeky na silnici, ale i tak se mi díky klukům podařilo zajet poprvé v mém životě časovku průměrem nad 41km/h!

Srpen to je pro mě měsíc Krále, minulý rok mi utekl, ale tentokrát jsem nechal své starosti doma a vrhl jsem se s minimem najetých kilometrů na tento monument. Dojezd do cíle byl pro mě nejkrásnější zážitek sezóny. Kluci (Míra Zbuzek a Kolíkáč) se se mnou trápili skoro devět hodin, musel jsem si hrábnout na své absolutní dno.

V Záři jsem si také užil práci domestika, kdy jsem vlastně celé Stodůlky jel s Divou Bárou a opravdu mě to bavilo. Velmi často jsem si vzpoměl na časy, kdy jsem takto jezdil na Diabla. Po pracovní stránce se mi stále nedařilo a kolo a má rodina byli jediné radosti tohoto období. Bohužel na závody přestaly jezdit pravidelní účastníci, kteří by mi svým přístupem, názory, povídáním, přítomností pomohli na tyto problémy nemyslet. Jen v prostoru startu a cíle šlo prohodit pár slov, ale to jádro prostě chybělo a na trati jsem byl sám úplně. Takže závody už pro mě neměly kouzlo vymazání si hlavy a získání nových zážitků. Poslední světýlko byla účast na časovce z kopce, kde jsem se mohl svézt s Quitem.

Celou sezónu jako každý rok uzavřel POS, který taky nebyl takový jako dříve a to především díky minimální účasti šlapek. Opravdu jsem nechápal většinu nezúčastněných proč nepřijeli, tady přece nejde o to vyhrát, sám jsem i přes totální neformu, nechuť, přijel a po třech defektech dojel. Ti co přijeli si to užili, jak jsem se propadal skupinkami mohl jsem si popovídat skoro s každým. Až na místě jsem viděl, že celý závod zařídil Diablo and family, pěkně jsem byl na sebe naštvaný, že jsem přes svoje problémy neviděl okolo a nijak nepomohl….proto, jsem si řekl, že se to už nebude opakovat a minimálně s jedním závodem příští rok pomůžu minimálně na 60% ze všech činností!

Mario Cipollini: Chybí "machismo"

2010-12-10T19:23:00.001+01:00

http://j.mp/h4ONDV

Mišutka – Návrat o 15 let zpět

2010-12-08T22:13:00.005+01:00

1, Jak hodnotíš sezónu 2010?

Do Vinohradských Šlapek jsem vstoupil až říjnu, přesto mi dovolte krátké hodnocení.Bylo 1.ledna 2010 a já seděl v otřískaném rychlíku Českých Drah při cestě z Jeseníka, kde jsem strávil silvestrovskou noc.V krevním oběhu mi kolovalo dosti vodky a pomerančového džusu, přesto díky horskému vzduchu jsem se cítil tradičně dobře.Cesta byla dlouhá, tak jsem se po dlouhé době zamyslel nad tím jak ten svůj život vedu.Ptal jsem se sám sebe jestli jsem opravdu takový slaboch, že mě položí jeden nepovedený vztah s holkou jejímž smyslem životem je sledování stupidních serialu a vysedávání v Mekáči při žraní nějaké špekate mastné hlízy. Zasnil jsem se a chtěl vrátit čas o 15 let zpět, kdy jsem byl fyzicky i psychicky velmi spokojený.Kdy jsem denně jezdil 50-60 kilometrů a ještě denně hrával fotbal. Abych tento sen přeměnil ve skutečnost, musel jsem se nejdříve podívat pravdě do očí a ty oči mi řekli 85 kg živé váhy.V následujících 18.dnech jsem sbíral informace, jak zhubnout alespoň 10 kg.Naštěstí na začátku roku je těch návodů plný internet, takže jsem mohl zjistit, že teměř všude se opakuje, pohyb,správná tepová frekvence,jist pětkrát denně v menších dávkách, pokuď možno žádné sladké, mastné a hlavně vůle. 19. ledna 2010 jsi kupuji permici na spinning a začínám špekům topit pod kotlem.Po dvou týdnech jsem ovšem otráven tím, že výsledek je stále 85 kg.Chtěl jsem s tím praštit, ale překecal jsem sám sebe, že mi zbývají ještě čtyři vstupy na permici a přece to nenechám propadnout.

Toto rozhodnutí považuji za jedno nejduležitější v tomto roce, možná i života.Během následujícího měsíce šla váha,tak rapidně dolů, až se 4.března zastavila na 71 kg.

První úkol jsem tedy splnil a po dlouhé zimě jsem v dubnu s lehkostí projížděl svá oblíbená místa na křivoklátsku.Jednoho hezkého večera jsem na internetu narazil na stránky UAC, kde zjištuji,že se o víkendu jede Časovka na Velké Dobré.Po prostudování propozic, zjištuji, že můžu jet jako příchozí.A tak 15.května 2010 se stavím na start a po 57 minutách jsem zpět.Na bedně nejsem ale poslední taky ne.Za dva týdny se jede Běleč.Po časovce chci zkusit hromadný závod.Týden před před závodem objevuji web Vinohradských Šlapek.Přestože je květen, tak počasí spíš připomíná březen.Je pár minut do startu, když v tom někdo zvolá,,čau Petře"otáčim se a tam stojí nějaký vysoký kluk v oranžovém dresu.Vůbec nevím o koho jde, když se představí, tak mi začíná docházet, že jsem objevil svého pokrevního bratra, kterého jsem neviděl přesně 19 let a 11 měsíců.Ano byl to Lemond.Závod jsem nedojel, protože hned na 6.kilometru jsem píchnul a 42. znova,tak jsem vzdal.Protože jsem nedojel v Bělči musel jsem tedy jet Karlovy Vary - Unhošť.Konkurence nebyla tak velká, proto jsem skončil na hezkém 22. místě.Po tomto závodě zjištuji, že mne to hrozně moc baví.Takže okamžitě měním směny, abych mohl jet Jedmomělice a Brdský Švih.

V polovině července pravidelně jezdím s kolem do Jeseníka, kde mám kamaráda.Letos ale musím udělat změnu.Po Jedomelicích jsem se rozhodl jet Beskyd Tour.Do Jeseníka tedy vyrážim již o dva týdny dříve, abych potrénoval kopce.Samozřejmě nechybí moje oblíbená trasa přes Karlovu Studánku na Praděd.

Beskyd Tour můj první maraton.Hrozný vedro.V Příboru mi vypadl bideon a jezdil jsem od občestvovačky k občerstvovačce na jeden bideon.Absolutně šílený v tom vedru.Přestože jsem ještě tři hodiny po závodě nebyl schopen jíst, tak jsem byl šťastný, že jsem dojel.

Okamžitě po Beskydu bylo jasné, že musím jet ,,Dlouhého Krále".V Klatovech dochází k prohloubení mého vztahu k Vinohradským Šlapkám, protože Lemond byl velmi laskav a zařídil mi ubytování s nimi v jednom klidném hotelu:DDD

Dávám nejdelšího ,,Krále".Uplný opak Beskyda, chladno a dešť.Přesto se mi jede výborně až do Ničova, kde mě začíná bolet levé koleno,takže 80 km do cíle dupu jen pravou.Díky jednomu borci, který mi dělá z Běšiny do Klatov lokomotivu projíždím cílem 09:57:07.Končím nakonec 97 a získávám své první čtyři body do Superprestige:DD

Tak a teď to hodnocení.Co se týká cyklistický sezony byla dobrá.Co se týká mé osobní sezony byla fenomenální.

2, Nejkrásnější zážitek ze sezóny 2010?

odpověď nadherný první sekundy v cíli obou maratonu.A nejkrásnější bylo ráno po Beskyd Tour,kdy jsem spal v autě v Ráztoce.Bylo po krásné noční bouřce a já tam byl sám a sledoval postupující mlžný oblak nad Pustevnamy.

3, Nejhorší zážitek ze sezóny 2010?

odpověďBrdský Švih, kde mi došla voda,jídlo a síla

4, Nejlepší šlapkovská hláška či úryvek z reportu 2010?

Určitě Yetti ve videokliku na Krali.,,Proč mě všecy opouštějou to je v pr...."

5, Nejlepší šlapkovské foto sezóny 2010?

hezkých fotek je tu moc.

6, Nejlepší šlapkovský report sezóny 2010?

to samé co u fotek

7, Jak probíhá zimní příprava?

odpověď Tak teď napadl sníh, tak odhrnuji.Jinak trenažer možná běh.

8, S jakými cíli vstupuješ do sezóny 2011?

Tak při hodnocení ,,Šlapky roku" je u mého jmená poznámka, že jsem ambiciozní.Já se chci na kole hlavně dobře bavit.Samozřejmě trochu vylepšit alespoň o jedno místo mé desáté od konce v každém závodě:DD. Hlavně si přeju a to i Vám Všem pevný zdravotní stav

Více zde

Silvere Ackermann vysvětlujep, proč odstoupil v úniku a ukončil kariéru

2010-12-06T21:50:00.002+01:00

http://J.mp/fgpbqk

RK: V jednotě je síla... Giro pojedu vyhrát...http://J.mp/dKEudp

2010-12-05T22:02:00.001+01:00

http://J.mp/dKEudp

"Boonen & Friends" http://J.mp/fyUWLK

2010-12-05T08:30:00.000+01:00

http://J.mp/fyUWLK

Kocour – Všechno je to o hlavě

2010-12-04T21:02:00.002+01:00

V PA večer jsem si vyzkoušel mrazivé pobíhání za kulatým nesmyslem. A vzhledem k tomu, že jsme se v malé kopané tuto sezonu zachránili, mám na víkend splněno. Do hajan až před jednou, takže je logický, že se mi nechtělo vstávat a teprve po 9h hlásím Kolíkáčovi, že bereme auto. Cestou k Icemanovi se mi daří ohluchnout, protože pan prezident vohulí rádio a řve: "TO JE STARŤÁK, ATMOŠKA JAK BLÁZEN, ZAŘÍZNEME SMRČKU WOÉÉÉ, KDE JE AJS? JESTLI NEDOBĚHNU JAKO 1. ŠLAPKA TAK NEMÁM OBĚD, FORMICE SE HLÁSÍ, JE TO TADYYYYY" adt.
Driftujeme na zasněženém parkovišti a smykem brzdíme vedle Divé Báry. Prezentace, pár fotek, výklus a do 4 lajny startovního pole. Je tu i noční můra z běhu v Krčském lese - "malá, asi metrová holka", která před měsícem zařízla i Kolíkáče! Po amatérech není vidu / slechu, všichni nadupanci protahují končetiny do poloh, ze kterých se mi dělá nevolno a povídají si o časech do 25 minut

Po startu je to nějaké pomalé a tak se cedím do předu a v singlíku jsem nebezpečně v popředí, ale to mi dlouho nevydržím, páč zvol\'nuji na standartní dechovou frekvenci (he - he --- fú - fú) Před hrází vidím za sebou orange duo a tak pouze hákuju borce, kteří mě předbíhají, ale vždy je pouštím. Minimálně 2x nesmyslně, protože se bojím. že by mě došlo. Kolíkáče registruji stále blíž a blíž, a když zbývají necelé 2km do cíle tak, mě má.
Zařadím se za něj a po chvilce zjišťuji, že se mi běží celkem dobře, ale to už jsme na singlíku a já vidím, že nám náš tahoun - dívka s kostkovanejme podkolenkama jaksi utekla, respektive my jsme zvolnili. Do cíle už jenom pohoda, čekám na nástup, ale když mi Kolíkáč před cílem kyne, abych ho v záverečném kopci předeběhnul, nechci a ruku v ruce klušeme vzhůru k davu běžců, kteří to mají již za sebou, jsou převlečení, pijí čaj, dívají se na hodinky a kroutí hlavou \
Za necelé 2 minutky je tu Iceman a vzhůru domů.
Ponaučení je jasné. Vykadit se na pocity a kousnout se, protože 8 km je krátká vzdálenost a s odstupem času cítím, že rezervy byly a třeba v Senohrabech nebo na Balvanově běhu jsem do toho šel víc.
Ale bylo to moc prima
Více zde: http://j.mp/fE00NX

Roman Kreuziger chce uspet na Giru.

2010-12-04T09:24:00.001+01:00

http://www.cyclingnews.com/news/kreuziger-looking-to-giro-ditalia-podium

Novinky z Veletrhu - Kalkhof

2010-11-29T12:39:00.003+01:00

Zdarec,

nejen BIANCHI chlí jednu novinku za druhou: ani německá firma Kalkhof neusnula na vavřínech a uvádí modely pro nadcházející sezónu. Vyfotil jsem pro vás - byť jen mobilem - pár detailů, tak se pokochejte obrázkama strojů honosících se nápisem "Made in Germany"
Všimněte si, že řidítka mají úchopy ručně obšité kůží - to je, co? TO nemá ani BIANCHI.
A převod s zakřiveným soukolím obstarává výrobu proudu pro osvětlení.

Vinohradské běhny

2010-11-28T21:14:00.000+01:00

Jingle cross 27.11.2010

2010-11-28T16:27:00.000+01:00

Váha tohoto kola činí 4,96kg

2010-11-27T13:12:00.000+01:00

Váha tohoto kola činí 4,96kg

2010-11-27T13:10:00.000+01:00

Zdenkěk Štybar - Problémy s kolenem pokračují

2010-11-24T20:32:00.002+01:00

Více zde - Read more >>>

Pražský cyklokros - výsledky

2010-11-21T10:52:00.002+01:00

VÝSLEDKY zde

Publikovány první fotografie

2010-11-15T06:51:00.000+01:00

Od Roberta Míla

Pražský cyklokros - foto http://j.mp/cidnZK

2010-11-14T22:56:00.001+01:00

foto <ZDE>

Mark Cavendish & Mark Renshaw

2010-11-13T08:59:00.000+01:00

Astana: Soupiska včetně Romana Kreuzigera kompletní. První společné soustředění bude koncem listopadu v Itálii

2010-11-12T22:53:00.000+01:00

Více zde: http://J.mp/b7H2qq

NEJOBLÍBENĚJŠÍ ZAVODNÍK 2010 - konečné pořadí

2010-11-11T16:48:00.003+01:00

http://www.ceskysvazcyklistiky.cz/

MISS cyklistiky 2010 - konečné pořadí

2010-11-11T16:46:00.004+01:00

http://www.ceskysvazcyklistiky.cz/

Andy Schleck: Bratrův pád mne připravil o vítězství

2010-11-11T15:11:00.002+01:00

Andy Schleck: Bratrův pád mne připravil o vítězství http://J.mp/bXgdHP

Riis, Contador, spadlý řetěz, smlouva...

2010-11-10T10:38:00.003+01:00

Riis, Contador, spadlý řetěz, smlouva http://J.mp/cSV8Cr
http://j.mp/cSV8Cr

Franco Pellizotti: Dvojí metr - cyklistika a fotbal

2010-11-10T10:37:00.001+01:00

Franco Pellizotti: Dvojí metr - cyklistika a fotbal http://j.mp/d2zB7A

Čech, který projel na kole nejdrsnější terény světa

2010-11-07T11:54:00.001+01:00

Více zde >>> http://j.mp/9jhHNo

Michael Rasmussen a Saxo Bank, co vy na to ?

2010-11-04T20:12:00.003+01:00

Více zde http://j.mp/dyZkpi

Fabian Cancellara říká, že příchod Contadora ovlivnil jeho rozhodnutí

2010-11-04T08:38:00.000+01:00

Více zde http://j.mp/bC7Cj2

Roman je trumfem Astany po odchodu Alberta

2010-11-02T17:42:00.000+01:00

Více zde: http://j.mp/dtZN7T

Resistance is futile: Sealed cable options

2010-11-01T20:27:00.000+01:00

http://j.mp/dCRuti

Burákomáslová děvčata budou v roce 2011 sedlat Felt

2010-11-01T19:25:00.001+01:00

Více zde: http://j.mp/9ywR0L

Niels Albert v Táboře

2010-11-01T13:52:00.000+01:00

Niels Albert in Tabor from jef cleemput on Vimeo.

Cyklokros Zonhoven

2010-11-01T13:48:00.000+01:00

31/10 Zonhoven samenvatting from jef cleemput on Vimeo.

Pražský cyklokros : Propozice

2010-10-31T20:30:00.004+01:00

>>> Propozice ZDE

Kalendář Cyklokros Masters

Zdeněk Štybar: O olympiádě v Londýně, Flandrech a Rubaix

2010-10-24T18:51:00.000+02:00

http://www.velonation.com/News/ID/6121/World-Champion-Zdenek-Stybar-dreams-of-Flanders-and-Roubaix.aspx

Giro 21.etapa: Milano-Milano, individual time trial. The last 32,8 km that separate from maglia rosa

2010-10-23T21:16:00.000+02:00

Giro 20.etapa: Verbania-Sestriere (242 km). Colle delle Finestre to climb, for sure it will be an epic stage

2010-10-23T21:14:00.000+02:00

Giro 19.etapa: Bergamo-Macugnaga (211 km)

2010-10-23T21:12:00.000+02:00

Giro 18.etapa: Morbegno-San Pellegrino Terme (147 km)

2010-10-23T21:10:00.000+02:00

Giro 17.etapa: Feltre-Sondrio (246 km). Hard stage, with Passo del Tonale and Aprica in the middle

2010-10-23T21:08:00.000+02:00

Giro 16.etapa: Belluno-Nevegal. Individual uphill time trial of 12,7 km

2010-10-23T21:07:00.000+02:00

Giro 15.etapa: Conegliano-Gardeccia (Val di Fassa) (230 km). We'll climb Passo Giau, Cima Coppi of Giro 2011

2010-10-23T21:06:00.000+02:00

Giro etapa 14.: Monte Zoncolan

2010-10-23T21:04:00.000+02:00

Giro 12.etapa: Castelfidardo-Ravenna (171 km). The last chance for sprinters

2010-10-23T21:00:00.000+02:00

Giro 13.etapa: Spilimbergo-Grossglockner (159 km). giroditalia will cross the borders and arrive in Austria

2010-10-23T20:59:00.000+02:00

Giro 12.etapa: Castelfidardo-Ravenna (171 km). The last chance for sprinters

2010-10-23T20:55:00.000+02:00

Giro 11.etapa: Tortoreto Lido-Castelfidardo (160 km). A stage with constant up and down

2010-10-23T20:52:00.000+02:00

Giro 10.etapa: Termoli-Teramo (156 km). Back in the peninsula, after the stage in Sicily

2010-10-23T20:50:00.000+02:00

Giro 8.etapa: Messina-Etna (159 km). The stage of the volcano, the stage for heroes

2010-10-23T20:48:00.000+02:00

Giro 8.etapa: Sapri-Tropea (214 km). Going to south of Italy, a perfect stage for sprinters

2010-10-23T20:45:00.000+02:00

Giro 7.etapa: Maddaloni-Montevergine di Mercogliano (100 km). The first summit finish of Giro d'Italia 2011

2010-10-23T20:43:00.000+02:00

Giro etapa 6. start from Orvieto and finish in Fiuggi Terme (195 km)

2010-10-23T20:19:00.000+02:00

Giro 5.etapa: Piombino-Orvieto (201 km). It surely will be an epic stage because of the dirt stretch

2010-10-23T20:15:00.000+02:00

Giro 4.etapa: from Quarto dei Mille (a meaningful place for Italy Unification) to Livorno (208 km)

2010-10-23T20:12:00.000+02:00

Giro 3.etapa: Reggio Emilia-Rapallo (178 km). Going towards Tyrrhenian Sea, maybe another stage for sprinters

2010-10-23T18:28:00.000+02:00

Giro 2.etapa: Alba-Parma (242 km). Definitely a perfect stage for sprinters

2010-10-23T18:26:00.000+02:00

Giro 1.etapa Team time trial from the amazing Reggia di Venaria Reale to Torino (21,5 km)

2010-10-23T18:25:00.000+02:00

Škoda cross

2010-10-23T11:04:00.001+02:00

Miloš: Cyklistika je jen jedna

2010-10-21T16:45:00.000+02:00

Celý článek: http://www.enduraining.com/cze/clanky/Cyklistika-je-jen-jedna.html

Kreuziger pojede poprvé Giro, Tour možná vynechá

2010-10-21T08:33:00.000+02:00

Celý článek

Carlos Sastre: This year reminds me a lot of the race I won in 2008

2010-10-20T18:44:00.000+02:00

Více zde >>> Read more here>>>

Cyklokros Masters Český pohár 2010/2011

2010-10-19T06:36:00.003+02:00

1. 26.9. OSTROV nad Ohří p. Hanuš 721 859 544
2. 3.10. VRBNO POD PRADĚDEM p. Mlynář 739 929 168
3. 10.10. KRNOV p. Rychta 774 601 007
4. 16.10. Košumberk p. Vavroušek 739 030 616
5. 17.10. JABKENICE p. Beneš 603 819 328
6. 31.10. LOŠTICE p. Hekele 608 525 981
7. 6.11. OSTRAVA p. Šíma 606 747 827
8. 7.11. OSTRAVA p. Sedláček 604 973 372
9. 14.11. PRAHA p. Zapletal 777 262 021 Propozice zde
10. 17.11. POLIČKA p. Mayer 774 071 772
11. 21.11. BRANDÝS nad Labem p. Škarnitzel 603 201 914
12. 28.11. OSTRAVA p. Dvořáček 605 264 252
13. 18.12. JESENÍK p. Hynek 724 272 541
14. 8.1.11 HLINSKO – MČR p. Chvojka
15. 15.1.11 KOŠUMBERK – finále p. Vavroušek 739 030 616

Více o Cyklokros Masters zde

Jabkenický cyklokros

2010-10-17T17:29:00.000+02:00

Vinohradské šlapky reprezentovali Diablo a Kapr.

Jabkenice

2010-10-17T09:09:00.000+02:00

http://vinohradskeslapky.com/akce.php?id_akce=1383

Poslední šlápnutí - Honzis

2010-10-13T16:15:00.000+02:00

http://cross-club.wz.cz/cyklo2010/uac-pos.htm

5 důvodů proč použít karbon v cyklo kalhotkách

2010-10-06T18:56:00.001+02:00

http://cycling-review.com/clothing/carbon-cycling-shorts/

MS: Thor Hushovd, Allan Davis ,André Greipel,...

2010-10-05T09:18:00.000+02:00

Mistr světa: Thor Hushovd

2010-10-03T08:13:00.001+02:00

Giant liga - foto z trati (rychlost+šero+mobil=šmouha :-)

2010-09-30T08:07:00.001+02:00

Giant liga - odveta

2010-09-29T22:16:00.000+02:00

Mtb Kralupy

2010-09-29T08:56:00.001+02:00

Mtb Kralupy

2010-09-29T08:53:00.001+02:00

Kapr (Karel Prager) mistrem republiky v časovce dvojic Masters

2010-09-28T18:11:00.001+02:00

V jednom kole na kole http://www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=660775&gal=photo#

2010-09-27T19:50:00.001+02:00

www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=660775&gal=photo#

V jednom kole na kole!

Momentka z Libušínských okruhů 2009.
V předním kole se představují zástupci dvou významných pražských amatérských klubů, a to "Strahovských osvoboditelů silnic" a "Vinohradských šlapek" :-)

Pro vyznavače "žiletek" pár dokumentárních fotek ze závodu:
http://libusin.sport4fun.cz

Autor:Pavel (Zizzu) Kryka

Album:Sport

Kategorie:Momentky
Sport

Fotoaparát:Nikon D300

Objektiv:Tokina 12-24/4