Zbyněk Kudrna - POS2009

Poslední šlápnutí 2009

Sobota 10.10. - 1,5h - 60km, závod, Poslední šlápnutí UAC
- poslední závod sezóny. I přesto že bylo 12°C, na startu byl hodně početný balík. Nepřijel jen Ambruš, Janoušek a Honza Kunta, jinak z favoritů UAC byli všichni. Od startu to pořád někdo zkoušel, takže se jelo dost cukavě. Vždycky nástupy a pak zase volněji. Hodně to zkoušel Malina, Pepa Komárek od nás, Kuře, Koubík, Prochajda, prostě jako vždycky. Na rovinách to dotahoval Chybič s Márou na dvojkole. Občas někdo odskočil, ale vždycky se to během chvíle sjelo. Taky jsem to zkoušel, ale nemělo to cenu. Někde v půlce závodu jsme se roztrhli a vpředu zůstalo asi jen deset lidí, ale opět se to sjelo. Postupně se to během pěti okruhů zredukovalo, až nás do cíle jelo dvacet. Na to že byl celý závod v klidu, tak před cílem se to trochu mlelo. Posledních pár kiláků vlezl na špici Vítek Mužík, na krásném zimáku a dobrácky nám to rozjel, když se tam nikomu nechtělo. Asi na kilometru, stejně jako na jaře, nastoupil Vítek Novák. Dalo se to čekat a balík ho hned dojel. Dojezd byl posledních 300 metrů do ostré levé, kde byl kopec a kostky, pak mírná pravá a 200 metrů do kopce po normální silnici. Dojezd se dal jet na velkou a postupně se to zvedalo až na 7%. Věděl jsem, že do zatáčky musím najet maximálně třetí. První tam vjížděl Jelínek (EXE), druhý Radek Melša od nás a třetí já. Bohužel Jelínek vjel schválně mimo silnici na chodník, kde nebyly kostky a jel pěkně po hladkém. Na kousek nám tím odskočil. Ale nejhorší bylo, že jak jsem jel hned za Radkem, tak když nastoupil za zatáčkou, tak na 250 metrech, vytrhl kufr z pedálu a málem si ustlal a s ním i jiní. Já musel na brzdy a jen těsně jsem ho objel. Nečekal jsem to a měl jsem z té rychlosti zařazený těžký převod, takže bylo hodně obtížné znovu to rozjíždět. Naštěstí zbrzdil celý balík a byli jsme na tom všichni stejně. Rozjel jsem to přes sílu bez řazení a na 150 jsem dal ještě o zub těžší. Silově to bylo překvapivě v pohodě, takže jsem to bez problémů udržel. V cíli Jelínek, já a Kuře.



Na závěr sezóny pěkný závod. Snad Miloš ocení i výsledek, i když je od Honzy zvyklý a bere jen první místa. Všem hezkou zimu a těším se na jarní klasiky.

Pozn.: První a poslední závod sezóny na tom samém okruhu a v tom samém balíku nabízí mnohá srovnání. Při bližším zkoumání záznamů z obou závodů jsme ale zjistili poměrně vzácnou shodu ve všech měřitelných parametrech. Čas závodu skoro na minutu stejný, Zbyňkův průměrný i normalizovaný výkon také a dokonce počet "sirek" (nástupů, viz. vysvětlení například v Srpnový předěl sezóny a Soběhrdy) byl na jaře 26 a na podzim 27... O to zajímavější je pozorovat porovnání subjektivních pocitů některých závodníků z obou závodů. Někdo by se hádal, že se jelo na jaře rychleji jiný naopak a o tom také začátek a konec sezóny jsou...



Takže opět bude asi nejzajímavější věnovat se obrázkem dojezdu. Předně je vidět, že udělat si pozici není jen tak a vyžaduje to během posledního kilometru si několikrát nastoupit k 600W. A pak už jen posledních 32 vteřin - začíná za zatáčkou na kostky kde Zbyněk okamžitě jel 800W aby to z 30 km/h rozjel opět na 37. Aby ho vzápětí Radkův pedál poslal zpět na 25 km/h. To že Zbyněk neřadil (a hlavně, že nespad) vzápětí znamenalo kroutivý moment 95 N-m a s postupně narůstající kadencí na 90 otáček výkon v posledních 18ti vteřinách na 790W. No při srovnání s bohatýrskými historkami kolik a jak dlouho jedou profi spurteři to nevypadá nic moc, ale k vyššímu výkonu za dané situace by vedla jen vyšší počáteční rychlost a kadence a ani jedno nebylo technicky možné a ani potřebné (Jelínkův náskok byl díky tomu všemu na 175m nesmazatelný a třetí Kuře nejevil takové známky čipernosti, aby Zbyňka přeletěl...).

Další reportáže například zde Akce Poslední šlápnutí - POS 2009

Pohled na týdny které tomuto závodu předcházely Podzimní závodní návrat

Určitě se závěrem sluší poděkovat - Enduraining, neEnduraining, klient, neklient, soupeř, nesoupeř... Za společnost při soustředění, při tréninku, při závodech, na mailu i na webu. Za to všechno co dělá z individuální cyklistiky takovou kolektivní zábavu.


Zbyněk Kudrna, Enduraining Cycling Team
Miloš Krejčí, www.enduraining.com
foto: Poslední šlápnutí

Zadáno: 12. 10. 2009, 13:41

Malina – Domácí půda - POS09

Malina – Domácí půda - POS09

Počasí se na samotný závod celkem umoudřilo, nepršelo, částečně se zvýšila teplota na 13°C a silnice už docela oschly. Trať závodu byla stejná jako na jaře. Jen byl posunut kvůli koridoru cíl - krátkém kopci mezi domy. Obvyklý kvalitní UACovský balík.

Hned od startu se celkem jede. Z jara jsem věděl, že je dobré do proti-kopce před Hostouňí najíždět více vpředu. Silnice je z jedné strany dost hrbolatá a hlavně úzká. Později se ukázalo, že defektů bylo docela dost. Obvyklý scenář je tento: Najede se do kopce. Čeká se, kdo se zvedne, když ten dotyčný po zvednutí dostatečně zrychlí, tak se zvednou ostatní a na vrchol se spurtuje. Na vrcholu se na sebe utrhlá skupina mezi sebou podívá. A když je většinový názor o dobrém složení kladný, tak je snaha střídat a ujet hlavnímu balíku. Pojem „kopec“ zde znamená terénní vlnu s převýšením max. 50m a délkou přibližně 800m.

Ve třetím kole jsem za to vzal už před kopcem a vydrápal jsem to na dost těžký a „rychlý“ převod. Nahoře jsem byl s Kuřetem, Vítkem Novákem, Michalem Koubíkem, Melšákem a dospurtoval nás ještě démon Petr Novák. Vypadalo to už dost zajímavě a začali jsme točit. Jenže jsme se na sebe pořád, jak volové otáčeli a čekali snad na požehnání. Takže ještě ne moc unavený balík nás po pár kilometrech měl. Pak se už nic moc nedělo. Dostal mě ufon Kolíkáč před nájezdem do 4kola, kde se začal probíjet ke špici – dobře jede tanečník!A kolo mi dává najevo, že do konce závodní sezóny zbývá pár kilometrů rozpletenou omotávkou pod pravou pákou. Asi bych si měl mazat ruce Indulonou nebo za to moc beru, jak někdo v cíli vtipně poznamenal. Snažil se být aktivní, tedy za blbce. Na špici jsem se ukazoval hlavně s Prochym, Melšákem, Vítkem a Jirkou Rozvodou. Někdo se vezl, jiný tahali, to je jako den a noc. Ostatně je to letošní poslední závod, tak mi to je celkem jedno. Spíše jsem si dnešek užíval a na žádného Mirka Živného a podobné typy jsem neřval.

Často jsme odjížděli. Vesměs to ale všechno bylo propagační. Balík pak zrychlil a pohltil nás. Na technický dojezd jsem se docela těšil. Na zvedající rovince do Hřebče se na špici usadil už „zazimovaný“ Vítek Mužík. Ukázal zástěrky a táhl balík do cíle. Začala tlačenice kvůli co nejlepšímu nájezdu do kostek. Splašil se Vítek a tak balík pěkně před ostrou levou zatáčkou nátahl. Byl jsem ve výhodné pozici za Melšou, před kterým jel pan Kudrna. Chtěl jsem mu na zimní spánek udělat obrázek o zádech Maliny. Enduraining ale nejsou TJ Chvojkovice-Brod, takže Melšák bohužel přede mnou vytrhává nohu z pedálů. Dobrý taktický faul! Odděluje Jelínka, Kudrnu a Kuře od zbytku. Škoda, na ten cíl jsem si věřil. Měl jsem tam už „naloženo“ a pak z nízké rychlosti řadit, to už nešlo...Dojíždím za Petrem N. a Rozvoďákem.

Pak už v pohodě sníst guláš a čekat na vyhlášení. S Kuřetem jsme dva na bedně. Jen ten maskot Endurainingu mi tam na tom prvním místě nesedí! Ne, ne je to pohodová atmosféra. Podávám mu ruku, je to kamarád. Prostě byl na pásce přede mnou, tak musím smeknout.

Poslední šlápnutí 2009 - Komentáře